Karel Čapek

Karel Čapek je autor, který je pro mě zajímavý nejen tím, co napsal, ale hlavně tím, jaký to byl člověk. Líbí se mi jeho filozofické postoje, které se ukazují nejen v jeho dílech (třeba ze života hmyzu), ale třeba i citáty. Jeden z jeho zajímavých citátů je třeba: „Jednou z největších civilizačních pohrom je učený hlupák.“ Mě osobně se Karel Čapek líbí jako autor i kvůli tomu, jak vnímal své okolý, domu v které žil a jak rozlišoval zlo a dobro.

Narodil se 1890. Měl bratra Josefa, který také psal a kreslil, ale Karel Čapek byl mnohem aktivnější. Spolu s bratrem napsali knížku “Ze života hmyzu” a “Devatero pohádek”. Měl také sestru Helenu – ta se proslavila hlavně napsáním pamětí o Josefu a Karlovi.

Karel Čapek studoval na gymnáziu v Hradci Králové, později filozofii v Praze. Studoval také v Berlíně a Paříži. Byl to velmi vzdělaný člověk. Roku 1915 ukončil studium a získal doktorát.

Ve své vinohradské vile organizoval Karel Čapek přátelské páteční besedy. Říkali si tzv. pátečníci, patřili mezi ně např. bratři Čapkové, T. G. Masaryk, Jan Masary, Edvard Beneš, Vladislav Vančura.

Předvídal ve svých dílech věci, které se skoro všechny staly skutečností. Jeho díla jsou nadčasová. Co je zajímavé, v dílech varoval před fašismem a rasismem, který v době Čapkova života mohutně sílil. Čapek ve svých dílech používá zástupné postavy, charakteristické právě tak, aby i méně pozornému čtenáři došla jasná souvislost mezi jeho románem a reálným světem.

Karel Čapek také velice přispěl k moderní poezii a to hlavně překladem díla “Francouzská poezie moderní doby”.

Na konci života se na Karla Čapka nahrnula vlna nenávisti a zla, která ho asi nakonec uštvala až k smrti. Zemřel v roce 1938 na zápal plyc.

Díla:

  • Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy, Trapné povídky- Pohádky
  • Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky – Romány
  • R. U. R., Ze života hmyzu – Hry

 

 

Karel Čapek – Ze života hmyzu

Ze života hmyzu je další kniha od Karla Čapka. Vypráví o opilém tulákovi, který se dostane do říše hmyzu. Osobně se mi moc nelíbilo rozkouskování knihy na různé dějství, kde se popisuje každý druh hmyzu zvláště, kde tulák nehraje žádnou roli a slouží více méně jen jako pozorovatele. Na druhou stranu je pěkné, že v každém druhu hmyzu jde nalézt nějaké lidské vlastnosti.

Račte odpustit, ale já že jsem opilý? Vždyť vidím dobře… všechno je dvojmo!

Je věta z monologu tuláka, která mě nejvíce pobavila.

Ohsah knihy

V první části knihy Ze života hmyzu vede opilý tulák monolog o tom, že nemá jméno a stěžuje si, že mu všichni říkají, že je pouze člověk.

Najednou ho přeruší biolog, který chytá motýly a vykládá opilému tulákovi, jak funguje množení motýlů. Vysvětluje, že usmrcuje a sbírá motýly kvůli své lásce k přírodě.

1. Dějství

Objevuje se motýl – básník Felix, který skládá báseň o Iris. Iris si stěžuje, jaké je hrozné být ženou a povídá si s Felixem. Do toho je ruší Viktor. Iris pošle Viktora pryč a zůstane s Felixem sama. Iris flirtuje s Felixem, ale je nedostupná.

Později přicházejí dva další motýly – Cylthia a Otakar. Viktor se vrací, Iris přestává flirtovat s Felixem a ostatní motýlové si z něj dělají jen legraci.

2. Dějství

Druhé dějství začíná tím, že se vrací manžel chrobák a neví, kde má ženu. Hledá kuličku. Tu ukradl pán, za kterým poté chrobákovo manželka běžela. Pro chrobáka je kulička důležitější než manželka a vydá se ji najít. Objevuje se žena chrobáka, která také hledá kuličku.

Cvrččí pár přichází do nového domu, který pár „zdědil“ od cvrčka, kterého ulovil pták. Manželka je těhotná. Manžel cvrček se rozhodne obejít sousedy. Když odejde, objeví se u manželky brouk se jménem Lumka a zabije ji. Když se vrátí manžel domů, zabije i jeho.

Parazit poté sní zásoby Lumka, který si je šetřil pro svou larvu, kterou nakonec parazit sní také.

Opilec, který je teď také hmyz, celé dějství sleduje a zasahuje do něj, ale nic nezmění. Jen se vyptává na důvody toho, proč se co děje. Uvědomuje si, že je to jen hmyz a chce být zase člověkem.

3. Dějství

Opilec se dostane do mraveniště, kde mu mravenci vysvětlují, že se nakonec stanou pány času.

Je zde i případ, že jeden mravenec vyčerpáním zemře. Ihned ho jeho druzi odnesou a moc to neřeší, protože to se stává. Všichni chtějí pracovat rychleji a rychleji.

Mravenci chtějí válku s jiným druhem mravenců, aby měli větší území. Všechny mravence až na žluté si podmaňují či ničí. Teď přišli na řadu mravenci žlutí. Čekají jen na záminku k válce. Na tu moc dlouho čekat nemusí, protože žlutí mravenci jim válku vyhlásí v dopise sami.

Opilec válku nechápe, protože se v podstatě vede jen o stéblo trávy a přitom je několik stovek tisíc mrtvých. Nakonec válku vyhrají žlutí mravenci a jejich vůdce se označí za vladaře vesmíru. Potom ho tulák zašlápne.

Epilog

Tulák se probudí v naprosté tmě a hledá světlo. Najde ho, když se objeví jepice, které si užívají života, který ale netrvá dlouho a během chvilky uhynou. Kulka, z děje druhého, se vylíhne také v kuklu a také zemře.

Kniha má dva konce. V jednom tuláka udusí smrt a v druhém zjistí, že se mu vše zdálo. Do lesa přijdou dřevorubci, nabídnou mu práci a on ji přijme. Začlení se tak do společnosti a žije dále.