Napoleon Bonaparte

Obr.Jan Ružička(15. srpna 1769 Ajaccio, Korsika – 5. května 1821 Longwood House na ostrově Svatá Helena) byl francouzský generál a císař (1804–1814 a 1815), jeden z největších vojevůdců v historii lidstva. Jeho první manželkou byla Marie-Joseph-Rose de Tascher (císařovna Josefína). Poté, co se s ní rozvedl, stala se jeho druhou ženou Marie Louisa Habsbursko-lotrinská, s níž měl syna Františka.

Napoleon začal svou vojenskou kariéru jako dělostřelecký důstojník. Poté byl povýšen na brigádního generála, byl o něj zájem. Po revoluci ve francii byl jmenován Direktorem, velitel Paříského arénního okruhu. 9. listopadu 1799 se stal konzulem, 2.srpna se stal doživotním konzulem a 2. Prosince se stal Napoleon Císařem.

Italské tažení

O Itálii tvrdě soupeřila Francie s Rakouskem. Napoleon opakovaně kritizoval postup zdejšího velitele Schérera a v březnu 1796 ho nakonec vystřídal. Převzal v Nice kontrolu nad zdecimovanou admádou, která čítala pouhých 37 000 mužů. V této době mu bylo teprve 26 let. 12. dubna porazil Rakušany u Montenotte a 21. dubna dobyl vojenské sklady Piemontu u Mondovy. Poté překročil řeku Pád a částí armády odlákal Rakušany. Sám vyrazil směrem k Milánu, 10. května porazil Rakušany u Lodi a vkročil do staré metropole v Lombardii. Zbytky Rakušanů, jimž velel Beaulieu hnal kolem Gardského jezera a zmocnil se tak celé Lombardské nížiny. Zde ho čekala pevnost Mantova. V tuto chvíli dorazily rakouské posily v čele s Würmserem, spojily se ze zbytky Beaulieovy armády a vyrazily po obou březích jezera. Napoleon se zde dostal do úzkých, neboť mu bylo odříznuto spojení se zbytkem armády a byl donucen obklíčit Mantovu. 5. srpna byl zastaven rakouský postup u Castiglione. Napoleon se tak mohl soustředit na Würmsera a zatlačit jej do pevnosti. V listopadu poslalo Rakousko další dvě armády, ale Napoleon udělal úhybný manévr a v třídenní bitvě 15.-17. listopadu je zatlačil zpět. Poslední ofenzíva byla potlačena 2. ledna u Rivoli. Nakonec obsadil i Mantovu a ocitl se tváří v tvář armádě arcivévody Karla v průsmyku Semmering.

Tažení do BritánieObr.Jan Ružička

Napoleon (jako ostatně většina Francouzů) považoval za svého úhlavního nepřítele Velkou Británii, která s nelibostí sledovala modernizaci a vzrůst konkurenceschopnosti francouzské ekonomiky, a tak se rozhodl, že ji musí porazit. Británie se však o plánované invazi dozvěděla a financovala vytvoření nové protifrancouzské koalice v čele s Rakouskem. To zaútočilo na Napoleona z východu a on musel odjet do války s Rakušany. Dříve než stačil dorazit k rakouským jednotkám, dostal zprávu, že spojené francouzsko-španělské loďstvo bylo rozdrceno v námořní bitvě u Trafalgaru admirálem Nelsonem.

Kontinentální blokáda

Byla vyhlášena 1806 v Berlíně. Byl to zákaz obchodovat s výrobky z Anglie nebo jejích kolonií. Platil pro všechny jím podrobené země (Německo, Rakousko, Rusko, Itálie, Prusko) a chtěl jí dosáhnout hospodářského kolapsu Británie. To se mu však nepodařilo, mimo jiné i proto, že Anglie v odvetu zakázala dovoz francouzského zboží. Kontinentální blokáda měla nepředvídaný pozitivní dopad na rakouské manufaktury, neboť se vlastně jednalo o superochranářské hospodářské opatření. Takto chráněné manufaktury se mohly rozvíjet bez anglické konkurence. Kontinentální blokáda byla ale často porušována, oficiálně se k ní nepřipojilo Portugalsko – což dalo Napoleonovi roku 1808 důvod k invazi. V Evropě začalo ve velkém kvést podloudnictví a šmelina, a to za tichého souhlasu většiny monarchů, jejichž (i přes nesporně pozitivní dopad blokády na rozvoj kontinentálního průmyslu) země absence anglického zboží zprvu negativně poznamenala.

Tažení proti Rakousku

Obr.Jan RužičkaKdyž zjistil, že Británii na moři neporazí, nenechal se odradit a pokračoval v plánu bleskového postupu do nitra Rakouska, které mělo částečně za vinu jeho prohru s Brity. Se svou armádou obsadil opuštěnou Vídeň a spěchal za ustupující rusko-rakouskou armádou na Moravu. (Jelikož mělo Rakousko spojeneckou smlouvu s Ruskem, musel přispěchat car Alexandr I. na pomoc Habsburkům.) Na podzim roku 1805 došlo k střetu 90 000 vojáků z řad armády Rusů a Rakušanů a z řad Francouzské armády čítající asi „jen“ 75 000 mužů v bitvě u Slavkova, kde Napoleon především díky skvělé taktice a disciplíně své armády rozdrtil protivníky.

Druhá světová válka

Druhá světová válka Začala 1939 a skončila 1945.

Obr.Jan Ružička

Hitler

V roce 1933 se k moci dostala nacistická strana s Adolfem Hitlerem v čele. Hitler byl za první světově války dělostřelec. Hodně se mu líbili kanóny, a proto je nechával vylepšovat. Nacistická strana byla fašistická. Byla proti komunismu a propagovala národní vládu. Nacisté se nelítostně vypořádali s každým, kdo se jim postavil na odpor. Zavírali a vraždili Židy, Cikány a další skupiny obyvatel, jimž kladli za vinu vznik veškerých Německých těžkostí od porážky v první světové válce až po nezaměstnanost a inflací

 

 

Zahájení války (1939)

Jako záminkou Němcům k zaútočení na Polsko sloužilo, že jim polští vojáci přepadli Německý vysílač v Gliwícícha. Ve skutečnosti to však byli němečtí vojáci převlečeni do polských uniforem. Přepadení uskutečnili 31. května 1939. Den poté Německo bez varování napadlo Polsko. Začala druhá světová válka. Polsko se dobře bránilo, ale nemělo šanci proti trojnásobné přesile. Německo úspěšně naplňovalo představu bleskové války. O dva dny Francie a Británie vyhlašuje válku Německu.

Situace v Česku

Obr.Jan RužičkaPrezident Hácha se tragickému vývoji marně snažil zabránit, ale pod psychickým nátlakem podepisuje výnos o zřízení protektorátu Cechy a Morava.(Bohmen and Mahren) Protektorátním prezidentem zůstal nadále Hácha, protektorát měl i svou vládu. Skutečný dohled nad celým území měl však vykonávat říšský protektor, jímž byl 18.března jmenován Konstantin von Neurath, zatím co úřad státního sekretáře zastával fanatický Němec Karl Hermann, původně karlovarský knihkupec.

Invaze do Evropy(1940)

V září uzavřelo Japonsko pakt s Německém a Itálií. Hitler byl přesvědčen, ze pro židy,cikány, homosexuály a mentálně postižené lidi není v německé Ríši místo. Nacisté budovali koncentrační tábory, kde zemřelo během války 26 miliónů lidí. V červnu mělo Německo ve své moci Polsko, Belgii, Lucembursko, Norsko, Dánsko, Nitrozemí a také velkou část Francie(květen). V červnu němci vstupují do Paříže. Francie podepisuje dohodu c příměří s Německem. Díky letadlům a tankům se německé vojsko přesunovalo mimořádně rychle, a tím naplňovali plán bleskové války.

Odboj v České republice

Na výbuch válečného konfliktu spoléhali českoslovenští politikové v emigraci, včetně exmistra Beneše, i náš domácí odboj. Ten organizoval jednak bývalí důstojníci v ilegálních organizací obrana národa. Dále zástupci někdejších politických stran a hnutí (politické ústředí)i sokolové a intelektuálové (Petiční výbor Věrní zůstaneme).Odbojové skupiny, zvláště Obrana národa, dokázaly navázat kontakty s londýnskou emigrací a zároveň zapojily do spolupráce i některé cleny protektorátní vlády, včetně jejího předsedy generála Aloise Eliáše.

Bitva o Británii

Obr.Jan RužičkaHitler plánoval napadení velké Británie za pomocí Luftwaffe (německé letectvo). Série vzdušných útoků od Luftwaffe, bylo při nich zabito téměř 40 000 lidí převážně civilistů. Luftwaffe útočila na letiště, továrny, přístavy a města. Pres těžké ztráty Britské Royal Air Force (královské letectvo) překvapivě zvítězilo. Od září 1940 do května 1941 němci provádějí pravidelné noční nálety.

 

 

Útok na SSSR(1941)

V červnu němci mohutné zaútočili na SSSR. Invaze byla zpočátku velmi úspěšná, ale na konec se stala Hitlerovou největší chybou. Vázala se na východní frontu velké množství jednotek které vyčerpávali německé zdroje. Na konci září už byli němci před Moskvou, ale tuhá zima a tvrdý odpor sovětu je přinutila ustoupit. Británie odpovídala nočním náletům tak ze bombardovala německá města s mnohem ničivějšími následky např. Drážďany a Kolín byli téměř srovnány se zemí. Japonci napadli USA v Pearl Harboru (na Havaji) a zavlekli tak Američany do války Spojené státy, Kanada a Británie vyhlašuje válku Japonsku.

brat ve válce (1942)

Spojenci začali narušovat úspěchy mocností. Vítězství USA v námořní bitvě u Midweye a v Korálovém moři ukončilo vládu Japonska nad Tichomořím. V listopadu 1942 Spojenecká vojska pod vedením generála Montgomeryho se vylod’ují v Severní Africe. Začíná boj s němci a Italy. Americká vojska porážejí německá, pod vedením Rommelem, u EI Almeínu a v Egyptě. V Únoru němci zahájili útok na Stalingrad, který trval rok. Německý vědec Werner von Braun konstruuje V-2, první raketu s dlouhým doletem.

Atentát na Heinricha

Obr.Jan RužičkaTěžký úder pro český odboj znamenal zásah proti Ústřednímu vedení odboje domácího, Sdružujícímu hlavnímu vedení ilegální organizace, a zvláště nástup zastupujícího říšského protektora Reinharda Hendricha v září 1941. Hendrich rozkázal zatknout předsedu vlády Aloise Eliáše, zastrašit Háchu a vyhlásit stanné právo, spojené s popravami. Vedení Československé emigrace v Londýně se proto rozhodlo Hendricha fyzicky zlikvidovat. Akci provedli v Praze 27. května 1942 parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík. Hendrichově smrti (4. června) rozpoutali nacisté novou vlnu teroru, v níž zahynuli vykonavatelé atentátu a více než 3000 lidí která smetla vesnici Lidice a Ležáky. Protektorátní vláda, v níž získal významné postavení ministr školství a národní osvěty Emanuel Moravec, prototyp odporného kolaboranta, pak ztratila vliv na dění v zemi, jíž plně kontrolovali okupanti. Protektorát nebyl žádnou slastí, ale čeští občané jej chtěli přečkat.

 

 

Pokračování obratu ve válce(1943)

Květen 1943. Rommel se vzdává se svými jednotkami v Africe spojencům. Porážka němců u Stalingradu. Červen 1943 vylodění spojenců na Sicílii. září 1943 vylodění v Itálii, která se hned vzdává. Spojenci dosáhli velká Vítězství v Africe a u Stalingradu v Rusku. němci kapitulují v Tunisku: konec německé okupace v Africe. Británie koaliční vláda včele s Winstonem Churchillem. Prevrat v Argentinę: Juan Perón se zmocňuje vlády jako vojenský diktátor.

Spolupráce se SSSR

12. prosince podepsání Československo-sovětské smlouvy o přátelství, pomoci a poválečné spolupráci. Beneše tehdy přijal sám Stalin. téměř v stejném casu se vedení odbojových skupin a ilegálních stran na Slovensku dohodla na vytvoření slovenské národní rady, která připravovala ozbrojený boj proti klerofašistickému režimu.

Den D (1944)

Obr.Jan RužičkaSpojenci se vyloďují v Normandii severozápadně od Francie, den D, kde němci invazi necekali. Z opačného směrů postupovali sovětské jednotky. V červnu se spojenecká vojska vyloďují v normandském pobřeží okupované Francie. Den, kdy invaze měla proběhnout, měla krycí název den D, podle anglického slova deliverance (osvobození). O několik týdnů později se vylodění podařilo i v jižní Francii . Po těžkých bojích a za podpory bojovníků z hnutí odporu Začala spojenecká vojska zatlačovat Němce k ústupu a brát je do zajetí.

 

Odboj

Lidé mnoha evropských zemích nenáviděli nacisty. Vytvářeli tajná hnutí odporu a snažili se škodit nepříteli. Používali tajných rádiových stanic při práci v týlu nepřítele. Odbojáři se vystavovali nebezpečnému mučení a smrti, když byli odhalení

Válka v Iráku

030924-F-7709W-006

Válka začala 20. března 2003. Bojovali dvě strany, strana Irák (za vlády Saddáma Husajna), Al-Kaida, povstalecké a Islamistické skupiny, a ze zahraničí Irán, Sýrie, Severní Korea a Strana Kurdských pracujících. Proti nim koalice vedená spojenými národy, Irák (po svrhnutí Saddáma Husajna), Spojené státy, Spojené království, ostatní síly koalice (mezi nimi i Česko), Turecko. Přibližně devět měsíců po útocích z 11. září zahájily Spojené státy operaci Southern Focus, jejímž cílem bylo zvýšení počtu hlídkových letů a útoky na cíle v bezletových zónách, které měly oslabit velitelskou strukturu Iráku. Váha svržených bomb se z nuly v březnu 2002 a 0,3 v dubnu 2002 zvýšila na 8 až 14 tun v květnu až srpnu a předválečného vrcholu dosáhla v září 2002, kdy bylo svrženo 54,6 tun bomb.

 

Invaze

Invaze do Iráku začala 20. března 2003 pod kódovým označením “Operace Irácká svoboda”. Britové používali kódové označení “Operace Telic”. Na severu spolupracovaly spojenecké síly s kurdskými pešmergy. Spolu se Spojenými státy bylo členy „koalice ochotných“ přibližně 40 zemí, které poskytly své vojáky. Původní síla koalice byla asi 300900 mužů, přičemž Američané a Britové tvořili 98%.

 

Konec hlavních bojů

iraqmap

Dne 1. května 2003 navštívil prezident Bush letadlovou loď USS Abraham Lincoln, která byla v té době několik mil západně od San Diega, kdy se po dlouhé misi, jejíž součástí byla i služba v Perském zálivu, vracela zpět na základnu ve Washingtonu. Vrcholem prezidentovy návštěvy byl večerní projev, který vysílaly televize a rádia a na palubě jej poslouchali námořníci. Prezident Bush v podstatě vyhlásil vítězství a ukončení hlavních bojových operací, protože irácké síly byly prakticky poraženy, přestože některá ohniska odporu stále nebyla dobyta. Po Bushově projevu se začala koaliční vojska častěji stávat terčem útoků, především v oblasti tzv. „sunnitského trojúhelníku“. Při chaosu, který propukl po invazi a po pádu irácké vlády docházelo k masivnímu rabování vládních budov, muzeí, luxusních rezidencí, bank a vojenských skladů. Podle Pentagonu bylo ukradeno 250000 tun (z celkem 650000 tun) munice, což značně pomohlo iráckým povstalcům. Stovky úkrytů zbraní, které vytvořila irácká armáda a Republikánské gardy také posílily sílu povstalců.

 

Konec Saddáma Husajna

Díky informacím získaným při raziích proti členům strany Ba’as spojených s povstalci byl 13. prosince 2003 při operaci Rudý úsvit poblíž Tikrítu zajat samotný Saddám Husajn. Operaci provedly 4. pěchotní divize a členové Force 121. Se zajetím Saddáma a poklesem povstaleckých útoků se zdálo, že koalice získává nad povstalci převahu. Přechodná vláda začala cvičit nové irácké bezpečnostní složky, které měly bránit zemi. Spojené státy přislíbily 20 miliard USD na rekonstrukci Iráku. Výdělky z těžby ropy byly také používány pro rekonstrukce škol, rafinérií a pro obnovu zásobování elektřinou.

Útoky v Sadr city

Dne 31. března 2004 přepadli iráčtí povstalci ve Fallúdži konvoj soukromých společností zajišťujících dodávky potravin společnosti ESS. Čtyři američtí pracovníci bezpečnostní agentury Blackwater USA byli povstalci na místě upáleni a jejich těla iraqvojpověšena na místním mostě přes Eufrat. Záběry jejich těl obletěly svět, ve Spojených státech vedly k značnému rozhořčení, což vedlo k oznámení, že dojde k „pacifikaci“ města. Současná irácká vláda se ujala moci 20. května 2006 poté, co ji schválilo Irácké národní shromáždění. Tímto bylo navázáno na volby v prosinci 2005. Vláda nahradila přechodnou iráckou vládu, která spravovala zemi do doby než byla schválena regulérní vláda.

 

 

Cena války

Podle Výzkumné služby Kongresu stála válka v Iráku od 11. září 2001 do července 2007 450 miliard dolarů. Náklady tak činí okolo tří čtvrtin z hlavních válečných kampaní Spojených států (Irák a Afgánistán). Na ty USA v současné době vyčleňují okolo 12 mld. dolarů měsíčně, resp. 720 milionů dolarů (asi 14 mld Kč) denně.