Karel Čapek

Karel Čapek je autor, který je pro mě zajímavý nejen tím, co napsal, ale hlavně tím, jaký to byl člověk. Líbí se mi jeho filozofické postoje, které se ukazují nejen v jeho dílech (třeba ze života hmyzu), ale třeba i citáty. Jeden z jeho zajímavých citátů je třeba: „Jednou z největších civilizačních pohrom je učený hlupák.“ Mě osobně se Karel Čapek líbí jako autor i kvůli tomu, jak vnímal své okolý, domu v které žil a jak rozlišoval zlo a dobro.

Narodil se 1890. Měl bratra Josefa, který také psal a kreslil, ale Karel Čapek byl mnohem aktivnější. Spolu s bratrem napsali knížku “Ze života hmyzu” a “Devatero pohádek”. Měl také sestru Helenu – ta se proslavila hlavně napsáním pamětí o Josefu a Karlovi.

Karel Čapek studoval na gymnáziu v Hradci Králové, později filozofii v Praze. Studoval také v Berlíně a Paříži. Byl to velmi vzdělaný člověk. Roku 1915 ukončil studium a získal doktorát.

Ve své vinohradské vile organizoval Karel Čapek přátelské páteční besedy. Říkali si tzv. pátečníci, patřili mezi ně např. bratři Čapkové, T. G. Masaryk, Jan Masary, Edvard Beneš, Vladislav Vančura.

Předvídal ve svých dílech věci, které se skoro všechny staly skutečností. Jeho díla jsou nadčasová. Co je zajímavé, v dílech varoval před fašismem a rasismem, který v době Čapkova života mohutně sílil. Čapek ve svých dílech používá zástupné postavy, charakteristické právě tak, aby i méně pozornému čtenáři došla jasná souvislost mezi jeho románem a reálným světem.

Karel Čapek také velice přispěl k moderní poezii a to hlavně překladem díla “Francouzská poezie moderní doby”.

Na konci života se na Karla Čapka nahrnula vlna nenávisti a zla, která ho asi nakonec uštvala až k smrti. Zemřel v roce 1938 na zápal plyc.

Díla:

  • Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy, Trapné povídky- Pohádky
  • Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky – Romány
  • R. U. R., Ze života hmyzu – Hry

 

 

Karel Čapek – Válka s mloky

“Fantazie, to není představovat si, co věci nejsou, ale udělat něco, co by mohlo být.”- Karel Čapek

Do ruky se mi dostala knížka Válka s mloky, což je alegorie na dobu před vypuknutím 2. světové války. Karel Čapek zde popisuje mloky, kterým lidé pomohou nakonec nevědomky až k tomu, aby skoro zničili svět. „Byla mi položena otázka, jak jsem k tomu přišel, že jsem napsal Válku s mloky…“ píše na začátku knihy Karel Čapek. Odpověď je jasná, chtěl upozornit na to, že se chystá něco velkého, i když Češi (v knížce je nejvíce podle mě vystihuje vrátný a společník pan Povondra) až do poslední chvíle věří, že Československo (knížka je psaná kolem roku 1935) není v ohrožení. Knihu sám autor popsal jako románovou utopii o zániku lidstva.

Obsah knihy

Příběh se odehrává na Tana-Masa. Je to malý ostrov na rovníku nedaleko od Sumatry. „Nejmizernější díra na světě“ jak ji popisuje sám kapitán lodi Van Toch, který je tam kvůli sběru perel poslán.

Po příjezdu se kapitán Van Toch sejde s námořníkem, který mu řekne, že na ostrově perly už nejsou, ale je tam jedno místo, kde jsou tzv. “mořští čerti“. Tak se kapitán Van Toch dozví o místě, kde mají mloci podvodní město.

Rok nikdo o kapitánovi neví. Objeví se až v Československu, kde se setká s panem Bondym. Pan Bondy a kapitán Van Toch jsou bývalí spolužáci, kteří oba vyrostli v Československu. Vrátný, pan Povondra, pustí kapitána za panem Bondym do kanceláře. Kapitán mu popisuje mloky jako „ještěrky“ a mluví o nich jako o velkých tuleních, kteří nemají šupiny, jsou milí a žije jich u ostrova pod vodou několik tisíc.

Vypráví panu Bondymu, jak seděl opilý na pláži, když k němu přišel jeden mlok a dal mu perlu. Van Toch říká, že mloci mají problémy se žraloky. Van Toch jim pomůže tak, že jim dá harpuny a nože na obranu. Navrhne panu Bondymukšeft“. Mloci se můžou rozvážet na jiné perlové ostrovy. A tak se stane. Vše je tajné.

Jednou se však začínající filmová umělkyně Lili a její přítel Abe setkají s mloky, kteří jim po setkání dají perly. Tisk a rádia poté vydají zprávy o mlocích. V Americe jsou dokonce divadelní hry o mlocích a lidé se za ně občas i převlékají.

V Londýnské ZOO dokonce zjistí ředitel, že mlok Andy umí mluvit a číst. Následně potom odborná komise zkoumá mloka Andyho a zjistí, že mlok není nějak odlišný od normálních lidí. Následně se stane hvězdou Londýnské zoo, ale umře na následky přejedení čokolády, kterou dostává od návštěvníků za odměnu.

Na shromáždění pacifické exportní společnosti pan Bondy oznámí, že zemřel kapitán Van Toch. Oznámí také, že cena perel není již tak velká jako dříve a naleziště již nejsou tak bohatá. Německý zástupce společnosti navrhne použít mloky ke stavbě podmořských staveb. Správní radě se také líbí nápad obchodovat s mloky, a tak se rozhodnou je prodávat.

Pan Povondra, vrátný, který pustil kapitána Van Tocha k panu Bondymu, si vede archiv článků z novin o mlocích. Věří také, že jen díky jemu se všechno stalo, protože pustil kapitána k panu Bondymu.

Singapur je hlavní základna a burza pro obchodování s mloky. Prodávají se zde 4 druhy mloků: Leading, chytří mloci, kteří mluví anglicky a jsou vedoucí. Heavy, těžcí mloci, kteří vykonávají nejtěžší práce. Team, obyčejní mloci a trash, slabí nebo méně cení mloci.

Experimenty na mlocích zjistily, že mloci nemůžou žít v řekách, protože jim vadí chemie. Jsou ale schopni žít skoro vykuchaní, a tak by mohli být velice dobří při válčení. Dále se zjistilo, že když se mločí maso správně upraví, může se stát poživatelným a v dobách války se může použít jako náhražka hovězího masa.

Mločí otázka: „Dejte mlokům řádnou školní výchovu“ ve Francii první lyceum. Mloci pracují ve všech oceánech světa. Ještě nikdy se nepracovalo a nevydělávalo tolik peněz jako teď.

Mloci přepadnou jednu vesnici a proběhne přestřelka mezi lidmi a mloky. Takových událostí je ale více. Francie a Anglie začali budovat pevnosti v kanálu La-Manche a setkali se tam při stavbě mloci z Francie a Anglie a začali spolu bojovat. Tato událost se ale nakonec vyřešila diplomatickou cestou.

Němci říkají, že mají prapůvodní čisté mloky. Objevil se spis od anonyma, kde varuje před nebezpečím mloků. Varování jsou ale ignorovány.

Jednoho dne je zemětřesení v Louisianě, kde zemřou lidé. Další otřesy se šíří. Šéf mloků vyhrožuje lidem, aby šli pryč z pevnin a spolupracovali na zničení země a pomohli mlokům zničit pevninu a zasypat s ní hlubiny.

Mloci jako první začali bojovat s Anglií. Anglie chce, aby ostatní státy nedodávali mlokům zbraně a materiál, ale státy to odmítnou. Mloci vyšlou delegaci lidí, která je zastupuje a má dohodnout prodej světa mlokům. Nakonec se dohodnou, že potopí Čínu. Zaplatí za to, ale nezaplatí za evakuaci.

Pan Povondra, který je již v důchodu se baví s vnukem Františkem, když je na rybách o tom, jak mloci zaplavili 1/3 Francie a jsou už skoro u Drážďan. Pan Povodra říká, že mloci do Prahy nedojdou, protože Československo je neutrální stát a nemají se tam jak dostat.

Najednou vidí pod národním divadlem mloka. Řekne, že vše je jeho vina, protože pustil kapitána Van Tocha za panem Bondym a doufá, že mu to děti odpustí.

Nakonec mezi sebou začnou bojovat mloci, protože původní mloci nesouhlasí s mloky, kteří jsou modernější. Navzájem se otráví a vymřou. Lidí si již poradí sami, píše Karel Čapek na konci.