Antoine de Saint-Exupéry

Antoine de Saint-Exupéry je francouzký spisovatel a letec, autor jenž napsal Malého prince.

Antoine de Saint-Exupéry pocházel ze šlechtické rodiny. Narodil se v roce 1900 v Lyonu. Již od mala chtěl být letcem. Navštěvoval církevní školu, protože ho nepřijali do námořní akademie. V roce 1921 ho přijali do dílen k leteckému oddílu ve Štrasburku.

Po dlouhém výcviku se konečně stal letcem, ale za nedlouho měl nehodu, při které si poranil hlavu (prasklá lebeční kost). Často cestoval, pracoval pro různé letecké společnosti, několikrát havaroval. Exotické destinace mu posloužili později jako předlohy k jeho dílům.

V roce 1923 začal pracovat jako úředník, to ho moc nebavilo a tak začal psát. Jeho první knížka je Letec. Malý princ vznikl v roce 1943, za druhé světové války, kdy byl v exilu, v Americe. Psal ho v nejhorších chvílých svého života a utíkal tak před realitou. Odcestoval potom do Afriky. Vrátil se do záloh armády. Chtěl ale létat a tak v roce 1944 odstartoval někde v Korzice do boje, z něhož se nikdy nevrátil. Jeho tělo a trosky letadla se nikdy nenašli.

 

Malý princ

Jeden z nejslavnějších pohádkových příběhů moderní světové literatury, který napsal Antoine de Saint-Exupéry.

Autor knihy (a vypravěč) na začátku popisuje své dětstvý a jak mu nikdo nerozuměl když nakreslil hrozníše, který snědl slona. Celá tato část je v ICH-formě.

Potom autorovi se jako dospělému na poušti rozbije letadlo. Potká tam malého prince. Malý princ je dítě, které uteklo ze své malé planetky, kvůli tomu, že zapochyboval o lásce květiny, kterou miloval.

Malý princ vypravý, jak navětívil ostatní planety a mluví také o lidech, které tam potkal. Rozkazovačný král, který chtěl všemu vládnout. Domýšlivec, jenž chce být sále obdivován. Pijan, který pije, aby zapomněl, že se stydí za to, že pije. Businessman, ten si zase myslel, že mu patří všechny planety. Zeměpisec který jen zaznamenáva. A smutný pracovitý lampář, který stále zhasínal a rozsvěcel pouliční lampu.

Vyprávý také o zemi, poznal zde lišku s kterou se zkamarádil a vysvětlila mu, podstatu lásky a on zjistil, že růži miluje. Po setkání s výhybkářem věčně spěchajících vlaků a obchodníkem prodávajícím pilulky utěšující žízeň pochopil malý princ nesmyslnost lidského spěchu a honby za náhražkami.

Malý princ v příběhu potkal hada, který mu řekl, že až ho bude potřebovat pomůže mu dostat se domů. (Uštkne ho a on zemře). Vypravěči dojde voda, malý princ mu ukáže studnu a zachrání ho. Je ale pořád smutný, že se nemůže vrátit na svou planetku za růží. Kousne ho u studně had a jeho duše se osvobodí a vrátí na planetku.

 
Myslel jsem, že je to knížka pro děti, ale když nad ní přemýšlím, je to asi hodně subjektivní, ale příjde mi, že je to hodně fylozofické a dítě by se v tém příběhu mohlo ztratit. Ale knížka je to bezpochyb velmi zajímavá. A jak to vidíte vy? Napište mi do komentářů. :)