Karel Čapek – R.U.R.

Rossumovi univerzální roboti (R.U.R) je hra z roku 1921. Právě v této hře poprvé zaznělo slovo “robot“. Hra byla přeložena přibližně do 30 cizích jazyků. Hlavní myšlenka hry je dosti podobná hře Válka s mloky. Čapek se v této hře snaží varovat před přílišnou důvěrou v techniku.

Harry Domin je centrální ředitel továrny na roboty. Jednou za ním přijde Helena Gloryová dcera prezidenta Glorya. Chce se podívat na výrobu umělých lidí. Harry jí tedy ukáže továrnu. V roce 1920 se učenec pokoušel najít novou syntézu, chtěl podat důkaz, že bůh neexistuje, chtěl vytvořit kopii člověka. Jeho syn, geniální mladý rosu – inženýr, si řekl, že vytvoří ideálního pracovního robota.

Helena se přizná, že je členka ligy humanity. Tato liga chce osvobodit roboty. Helana si myslí, že je s roboty zle zacházeno. Harry a další lidé z továrny jí přesvědčí, že tomu tak není. Když je Harry s Helenou sám, požádá jí o ruku.

Už je tomu 10 let. Helena a Harry výročí svatby. Týden nepřišla pošta ze světa. Poslední zprávy byli o tom, jak jsou lidé vyvražďovány roboty. Přestali se rodit děti. Helenin chytrý robot Rádius má záchvat. Když si s ním povídá, řekne jí, že nenávidí lidi a nechce jim sloužit, protože nic nedělají.

Helena se snaží přesvědčit Harryho aby dále nevyráběli roboty, ale on nesouhlasí. Proto Helena v trezoru najde spisy starého Rossuma, jenž s výrobou robotů začal a spisy spálí. Helena se bojí robotů, ale Harry jí ujišťuje, že je vše v pořádku. Prozradí ji plán, kde se oni na lodi jménem “Netimus” (= poslední) a roboti je nechají žít, protože má v trezoru jediné návody na výrobu.

Helena se přizná, že spálila plány na roboty. Fabry zapojí do železné brány elektřinu, čímž pár robotů, kteří na ně útočí zničí. Po chvíli Busman pod vlivem alkoholu z továrny vyjde s penězi a úmyslem lidi uvnitř vykoupit za peníze. Ale Fabry nestihne včas vypojit elektřinu, takže je zabit elektrickým proudem. Lidé se rozdělí po celé továrně, ale roboti všechny pobijí až na Alquista, jehož znají jako stavitele a tudíž je schopen pracovat stejně jako roboti.

Alquist, jediný, který přežije má od robotů úkol vymyslet nový plán na roboty. Ten mu ale nejde. Roboti jej přemluví, aby jednoho z nich zkoumal, tak jej skutečně rozebere. Při práci ale usne a probudí ho smích. Myslí si, že se vrátili lidé, ale pak vidí, že to jsou pouze roboti. Pozná, že i oni mají city a že život nezahyne.

 

 

 

Karel Čapek

Karel Čapek je autor, který je pro mě zajímavý nejen tím, co napsal, ale hlavně tím, jaký to byl člověk. Líbí se mi jeho filozofické postoje, které se ukazují nejen v jeho dílech (třeba ze života hmyzu), ale třeba i citáty. Jeden z jeho zajímavých citátů je třeba: „Jednou z největších civilizačních pohrom je učený hlupák.“ Mě osobně se Karel Čapek líbí jako autor i kvůli tomu, jak vnímal své okolý, domu v které žil a jak rozlišoval zlo a dobro.

Narodil se 1890. Měl bratra Josefa, který také psal a kreslil, ale Karel Čapek byl mnohem aktivnější. Spolu s bratrem napsali knížku “Ze života hmyzu” a “Devatero pohádek”. Měl také sestru Helenu – ta se proslavila hlavně napsáním pamětí o Josefu a Karlovi.

Karel Čapek studoval na gymnáziu v Hradci Králové, později filozofii v Praze. Studoval také v Berlíně a Paříži. Byl to velmi vzdělaný člověk. Roku 1915 ukončil studium a získal doktorát.

Ve své vinohradské vile organizoval Karel Čapek přátelské páteční besedy. Říkali si tzv. pátečníci, patřili mezi ně např. bratři Čapkové, T. G. Masaryk, Jan Masary, Edvard Beneš, Vladislav Vančura.

Předvídal ve svých dílech věci, které se skoro všechny staly skutečností. Jeho díla jsou nadčasová. Co je zajímavé, v dílech varoval před fašismem a rasismem, který v době Čapkova života mohutně sílil. Čapek ve svých dílech používá zástupné postavy, charakteristické právě tak, aby i méně pozornému čtenáři došla jasná souvislost mezi jeho románem a reálným světem.

Karel Čapek také velice přispěl k moderní poezii a to hlavně překladem díla “Francouzská poezie moderní doby”.

Na konci života se na Karla Čapka nahrnula vlna nenávisti a zla, která ho asi nakonec uštvala až k smrti. Zemřel v roce 1938 na zápal plyc.

Díla:

  • Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy, Trapné povídky- Pohádky
  • Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky – Romány
  • R. U. R., Ze života hmyzu – Hry

 

 

Karel Čapek – Ze života hmyzu

Ze života hmyzu je další kniha od Karla Čapka. Vypráví o opilém tulákovi, který se dostane do říše hmyzu. Osobně se mi moc nelíbilo rozkouskování knihy na různé dějství, kde se popisuje každý druh hmyzu zvláště, kde tulák nehraje žádnou roli a slouží více méně jen jako pozorovatele. Na druhou stranu je pěkné, že v každém druhu hmyzu jde nalézt nějaké lidské vlastnosti.

Račte odpustit, ale já že jsem opilý? Vždyť vidím dobře… všechno je dvojmo!

Je věta z monologu tuláka, která mě nejvíce pobavila.

Ohsah knihy

V první části knihy Ze života hmyzu vede opilý tulák monolog o tom, že nemá jméno a stěžuje si, že mu všichni říkají, že je pouze člověk.

Najednou ho přeruší biolog, který chytá motýly a vykládá opilému tulákovi, jak funguje množení motýlů. Vysvětluje, že usmrcuje a sbírá motýly kvůli své lásce k přírodě.

1. Dějství

Objevuje se motýl – básník Felix, který skládá báseň o Iris. Iris si stěžuje, jaké je hrozné být ženou a povídá si s Felixem. Do toho je ruší Viktor. Iris pošle Viktora pryč a zůstane s Felixem sama. Iris flirtuje s Felixem, ale je nedostupná.

Později přicházejí dva další motýly – Cylthia a Otakar. Viktor se vrací, Iris přestává flirtovat s Felixem a ostatní motýlové si z něj dělají jen legraci.

2. Dějství

Druhé dějství začíná tím, že se vrací manžel chrobák a neví, kde má ženu. Hledá kuličku. Tu ukradl pán, za kterým poté chrobákovo manželka běžela. Pro chrobáka je kulička důležitější než manželka a vydá se ji najít. Objevuje se žena chrobáka, která také hledá kuličku.

Cvrččí pár přichází do nového domu, který pár „zdědil“ od cvrčka, kterého ulovil pták. Manželka je těhotná. Manžel cvrček se rozhodne obejít sousedy. Když odejde, objeví se u manželky brouk se jménem Lumka a zabije ji. Když se vrátí manžel domů, zabije i jeho.

Parazit poté sní zásoby Lumka, který si je šetřil pro svou larvu, kterou nakonec parazit sní také.

Opilec, který je teď také hmyz, celé dějství sleduje a zasahuje do něj, ale nic nezmění. Jen se vyptává na důvody toho, proč se co děje. Uvědomuje si, že je to jen hmyz a chce být zase člověkem.

3. Dějství

Opilec se dostane do mraveniště, kde mu mravenci vysvětlují, že se nakonec stanou pány času.

Je zde i případ, že jeden mravenec vyčerpáním zemře. Ihned ho jeho druzi odnesou a moc to neřeší, protože to se stává. Všichni chtějí pracovat rychleji a rychleji.

Mravenci chtějí válku s jiným druhem mravenců, aby měli větší území. Všechny mravence až na žluté si podmaňují či ničí. Teď přišli na řadu mravenci žlutí. Čekají jen na záminku k válce. Na tu moc dlouho čekat nemusí, protože žlutí mravenci jim válku vyhlásí v dopise sami.

Opilec válku nechápe, protože se v podstatě vede jen o stéblo trávy a přitom je několik stovek tisíc mrtvých. Nakonec válku vyhrají žlutí mravenci a jejich vůdce se označí za vladaře vesmíru. Potom ho tulák zašlápne.

Epilog

Tulák se probudí v naprosté tmě a hledá světlo. Najde ho, když se objeví jepice, které si užívají života, který ale netrvá dlouho a během chvilky uhynou. Kulka, z děje druhého, se vylíhne také v kuklu a také zemře.

Kniha má dva konce. V jednom tuláka udusí smrt a v druhém zjistí, že se mu vše zdálo. Do lesa přijdou dřevorubci, nabídnou mu práci a on ji přijme. Začlení se tak do společnosti a žije dále.

Karel Čapek – Válka s mloky

“Fantazie, to není představovat si, co věci nejsou, ale udělat něco, co by mohlo být.”- Karel Čapek

Do ruky se mi dostala knížka Válka s mloky, což je alegorie na dobu před vypuknutím 2. světové války. Karel Čapek zde popisuje mloky, kterým lidé pomohou nakonec nevědomky až k tomu, aby skoro zničili svět. „Byla mi položena otázka, jak jsem k tomu přišel, že jsem napsal Válku s mloky…“ píše na začátku knihy Karel Čapek. Odpověď je jasná, chtěl upozornit na to, že se chystá něco velkého, i když Češi (v knížce je nejvíce podle mě vystihuje vrátný a společník pan Povondra) až do poslední chvíle věří, že Československo (knížka je psaná kolem roku 1935) není v ohrožení. Knihu sám autor popsal jako románovou utopii o zániku lidstva.

Obsah knihy

Příběh se odehrává na Tana-Masa. Je to malý ostrov na rovníku nedaleko od Sumatry. „Nejmizernější díra na světě“ jak ji popisuje sám kapitán lodi Van Toch, který je tam kvůli sběru perel poslán.

Po příjezdu se kapitán Van Toch sejde s námořníkem, který mu řekne, že na ostrově perly už nejsou, ale je tam jedno místo, kde jsou tzv. “mořští čerti“. Tak se kapitán Van Toch dozví o místě, kde mají mloci podvodní město.

Rok nikdo o kapitánovi neví. Objeví se až v Československu, kde se setká s panem Bondym. Pan Bondy a kapitán Van Toch jsou bývalí spolužáci, kteří oba vyrostli v Československu. Vrátný, pan Povondra, pustí kapitána za panem Bondym do kanceláře. Kapitán mu popisuje mloky jako „ještěrky“ a mluví o nich jako o velkých tuleních, kteří nemají šupiny, jsou milí a žije jich u ostrova pod vodou několik tisíc.

Vypráví panu Bondymu, jak seděl opilý na pláži, když k němu přišel jeden mlok a dal mu perlu. Van Toch říká, že mloci mají problémy se žraloky. Van Toch jim pomůže tak, že jim dá harpuny a nože na obranu. Navrhne panu Bondymukšeft“. Mloci se můžou rozvážet na jiné perlové ostrovy. A tak se stane. Vše je tajné.

Jednou se však začínající filmová umělkyně Lili a její přítel Abe setkají s mloky, kteří jim po setkání dají perly. Tisk a rádia poté vydají zprávy o mlocích. V Americe jsou dokonce divadelní hry o mlocích a lidé se za ně občas i převlékají.

V Londýnské ZOO dokonce zjistí ředitel, že mlok Andy umí mluvit a číst. Následně potom odborná komise zkoumá mloka Andyho a zjistí, že mlok není nějak odlišný od normálních lidí. Následně se stane hvězdou Londýnské zoo, ale umře na následky přejedení čokolády, kterou dostává od návštěvníků za odměnu.

Na shromáždění pacifické exportní společnosti pan Bondy oznámí, že zemřel kapitán Van Toch. Oznámí také, že cena perel není již tak velká jako dříve a naleziště již nejsou tak bohatá. Německý zástupce společnosti navrhne použít mloky ke stavbě podmořských staveb. Správní radě se také líbí nápad obchodovat s mloky, a tak se rozhodnou je prodávat.

Pan Povondra, vrátný, který pustil kapitána Van Tocha k panu Bondymu, si vede archiv článků z novin o mlocích. Věří také, že jen díky jemu se všechno stalo, protože pustil kapitána k panu Bondymu.

Singapur je hlavní základna a burza pro obchodování s mloky. Prodávají se zde 4 druhy mloků: Leading, chytří mloci, kteří mluví anglicky a jsou vedoucí. Heavy, těžcí mloci, kteří vykonávají nejtěžší práce. Team, obyčejní mloci a trash, slabí nebo méně cení mloci.

Experimenty na mlocích zjistily, že mloci nemůžou žít v řekách, protože jim vadí chemie. Jsou ale schopni žít skoro vykuchaní, a tak by mohli být velice dobří při válčení. Dále se zjistilo, že když se mločí maso správně upraví, může se stát poživatelným a v dobách války se může použít jako náhražka hovězího masa.

Mločí otázka: „Dejte mlokům řádnou školní výchovu“ ve Francii první lyceum. Mloci pracují ve všech oceánech světa. Ještě nikdy se nepracovalo a nevydělávalo tolik peněz jako teď.

Mloci přepadnou jednu vesnici a proběhne přestřelka mezi lidmi a mloky. Takových událostí je ale více. Francie a Anglie začali budovat pevnosti v kanálu La-Manche a setkali se tam při stavbě mloci z Francie a Anglie a začali spolu bojovat. Tato událost se ale nakonec vyřešila diplomatickou cestou.

Němci říkají, že mají prapůvodní čisté mloky. Objevil se spis od anonyma, kde varuje před nebezpečím mloků. Varování jsou ale ignorovány.

Jednoho dne je zemětřesení v Louisianě, kde zemřou lidé. Další otřesy se šíří. Šéf mloků vyhrožuje lidem, aby šli pryč z pevnin a spolupracovali na zničení země a pomohli mlokům zničit pevninu a zasypat s ní hlubiny.

Mloci jako první začali bojovat s Anglií. Anglie chce, aby ostatní státy nedodávali mlokům zbraně a materiál, ale státy to odmítnou. Mloci vyšlou delegaci lidí, která je zastupuje a má dohodnout prodej světa mlokům. Nakonec se dohodnou, že potopí Čínu. Zaplatí za to, ale nezaplatí za evakuaci.

Pan Povondra, který je již v důchodu se baví s vnukem Františkem, když je na rybách o tom, jak mloci zaplavili 1/3 Francie a jsou už skoro u Drážďan. Pan Povodra říká, že mloci do Prahy nedojdou, protože Československo je neutrální stát a nemají se tam jak dostat.

Najednou vidí pod národním divadlem mloka. Řekne, že vše je jeho vina, protože pustil kapitána Van Tocha za panem Bondym a doufá, že mu to děti odpustí.

Nakonec mezi sebou začnou bojovat mloci, protože původní mloci nesouhlasí s mloky, kteří jsou modernější. Navzájem se otráví a vymřou. Lidí si již poradí sami, píše Karel Čapek na konci.